|
Viktor
Špaček – Zmínky a případky, 2007
Sbírka vznikala v letech 2000 – 2006. Její první část, Proměny,
je obrazem světa, ve kterém není nic, co by nepodléhalo změnám,
světa,
který nemá nahoře, dole, ani pevný střed, světa, ve kterém
není spolehnutí
ani na pevné vlastní já. Ale je obrazem i touhy po
takové jistotě (báseň
Deník). Vztahy jsou zde popsané ne jako to,
co člověk vlastní a ovládá,
ale jako cosi, co ho obklopuje a má
v podstatě vlastní bytí (báseň
Společný dům s chybou). Jediné,
co je jisté, co zůstává, je jakási
podivná hrozba, doléhající zpovzdálí
do všeobecného zmatku (básně Jako
když v kuchyni…, Oblečená
do vlastního hlasu), hrozba, kterou se člověk
snaží vytěsnit.
Druhá část, Kapky létají vstoje, je laděná méně tématicky a více
pocitově,
s důrazem na formu (básně Ale jsou i případky, Pomlka
v ohni, Jaro).
Třetí část, Léto v Praze, sbírku poněkud odlehčuje,
jde vlastně o poetický
komentář k životu ve městě, „oslovské lavici
s vodotryskem“. Čtvrtá část
se vrací k tématu ze začátku sbírky
a je reflexí otázek týkajících se
času. Sbírka se hlásí k proudu
empirické poezie, je ovlivněna poezií
Petra Borkovce a Jana Skácela.
Jednotlivé básně většinou představují
jeden obraz, jednu metaforu,
hledají svoji sílu v rázné jednoduchosti.
|
