|
Ondřej Macura – Žaltář, 2008
Sbírka Ondřeje Macury Žaltář obsahuje básně, které časově
předchází jeho debutu
– básnické sbírce Indicie (Klub přátel
Tvaru 2007). Zatímco Indicie tvoří
dvě rozsáhlé poémy, Žaltář
obsahuje třiatřicet kratších textů. Ty se
svými tématy a dikcí blíží
konfesijní poezii, a to navzdory ironizující
autostylizaci; mnohdy
dokonce svou syrovostí a strohostí připomínají
deníkové záznamy.
Pro většinu básní je příznačný pocit milostné a životní
deziluze,
reflexe vlastní samoty, ale tento tesklivý tón (využívající
evokací
symbolistické a dekadentní poezie) je zmírněn notnou dávkou
racionálního
odstupu a někdy i černého humoru. Pocit životní
hořkosti je v konečném
vyznění paradoxně chápán jako jedna
z nejlegračnějších součástí lidského
života.
|
