Literární salon

Georgi Gospodinov – výběr ze sbírky Lapidárium

Chceš se stát myšlenkou –
zeptal jsem se kamene.

Já jsem kámen – řekl kámen
a ponořil se do sebe.

Chceš se stát smyslem –
zeptal jsem se kamene.

Já jsem smysl – řekl kámen
a ponořil se do sebe.

Chceš se stát slovem –
zeptal se kámen.

Já jsem slovo – řek‘ jsem kamenně
a ponořil se do něj.

Atavizmus

Ještě je zřejmý had
v ohebnosti šíje
Labuť na lovu

Podzim

Má máma
vaří za domem

z
léta
ljutenici

Láska

Každou noc
snít o ženě
vedle které ležíš

Deník

Listopad trvá už
39 listů
a skončí zítra

Akt

Do modrých prostěradel nebes
vsakuje se krev zapadajícího slunce.
Jak neúnosné panenství…
Opona

KOČKA

Nevinná jsi jako dítě
které věší kočky
po stromech
na jaře
v
i
s
í
m
na úsměvu
se kterým od
ch
á
z
í
š

CHUTNÁM TI, ZLATO?

Slova jsou malé rybky
plné kostiček – souhlásek
Dovol mi je vykostit dřív
než se rozplynu v tvých ústech

– U Á I, A O?

Ultimus lapis

Kdo z vás je
živější než zde ležící
ať položí kámen.